|
|
Biografie Vidy Neuwirthové: umělecký život na pozadí rodinné historie
Hradecká, Markéta ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl za použití biografické metody bádání v rámci soudobých dějin zkoumat významy jednání a událostí v životním příběhu hlavního subjektu bádání, tj. Vidy Neuwirthové, na základě analýzy a interpretace vedených orálně-historických rozhovorů a dalších pramenů. Vida Neuwirthová je na veřejnosti známá zejména svojí výraznou hereckou rolí v populárním filmu Tři veteráni (1984) a její současnýmediální obraz je vytvářen pomocí dramatické významové zkratky. Podrobnější biografické bádání ukazuje jádro jejího životního příběhu, jež spočívá v odhalení a následnému osvojení si židovských kořenů přes rodovou linii svého otce, k čemuž došlo v období jejího raného dospívání. Tato významná změna v pojímání vlastní identity pak nasměřovala její další uměleckou činnost, kterou aktivovala v době tzv. "pozdní" normalizace založením dětského divadla Feigele v rámci místní židovské komunity v Praze (80. léta 20. století). Tato doba se vyznačovala autoritativním státním režimem a deklarovaným státním antisemitismem, který projevy židovské identity sledoval a snažil se o jejich potlačení či asimilaci. V této práci sleduji posuny významů, jež Vida Neuwirthová retrospektivně přikládá své činnosti ve výše zmíněném období a jež souvisí s objevením nových, primárních dokumentů, o jejichž...
|
|
|
Argo, aport! Vývoj sportovní kynologie na Liberecku po roce 1945
Cejpová, Irena ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Proměna sportovní kynologie na příkladu libereckého okresu v průběhu druhé poloviny 20. století je hlavním motivem předkládané diplomové práce. Základem sportu je spolupráce mezi člověkem a zvířetem a i když toto "hobby" patří mezi vyhledávané volnočasové aktivity, nebylo doposud zpracováno československou historiografií. Cílem práce je přiblížit vývoj aktivity v souvislosti s dobou státního socialismu v Československu ve druhé polovině 20. století. Věnuji se historickému vývoji sportu i stanovení milníků, které měly klíčový význam pro následující průběh sportovní činnosti. V souvislosti s kynologií je představen Svaz pro spolupráci s armádou, do kterého se kynologie musela začlenit v roce 1953. V části věnující se vývoji kynologie v českých zemích jsem vycházela především z archivních pramenů, dobových periodik i informací vzešlých z interview s kynology-pamětníky. K sepsání práce jsem využila kvalitativního přístupu a jeho metod a technik, mezi které patřil sběr dat prostřednictvím studia dokumentu, obsahové analýzy a tematicky orientovaných životopisných vyprávění, ze kterých vzešla relevantní témata pro samotné pamětníky. Klíčová slova: Sportovní kynologie, státní socialismus, Liberecko, Svaz pro spolupráci s armádou, soudobé dějiny, orální historie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojďme oživit nedávnou historii ... aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách
Hofnerová, Marcela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Pojďme oživit nedávnou historii … aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách je pojata formou metodické příručky pro učitele středních škol, kteří by chtěli zajímavě, badatelsky a efektivně pojmout svou výuku soudobých dějin. Jsou zde nastíněny překážky, kvůli kterým se pedagogové soudobým dějinám vyhýbají, dále jsou v této práci porovnány a zhodnoceny učebnice dějepisu, jež patří mezi nejčastěji užívané při výuce na středních školách. Též je patrno, kolik prostoru je soudobým dějinám v těchto učebnicích věnováno a která témata soudobých dějin preferuje rámcový vzdělávací program. Práce je zaměřena na československé a české soudobé dějiny, k nimž předkládá možnosti využívání různých internetových platforem, jež jsou učitelům přímo určeny nebo z nich mohou čerpat inspiraci pro svou výuku. V neposlední řadě též nabízí několik aktivit zahrnujících práci s prameny či jinými dobovými artefakty, jichž lze v hodinách využít. Zároveň upozorňuje na možnosti tematických exkurzí s doplňujícím materiálem, kterými je možno výuku efektivně doplnit. V práci je představen rovněž malý výzkum, jehož úkolem je zmapování postoje učitelů dějepisu k výuce soudobých dějin.
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Vliv počítačové hry Atentát 1942 na zájem o současné dějiny
Vataščinová, Lenka ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vliv počítačových her s historickou tématikou na zájem mladých lidí o současné a obecné dějiny. Vysvětluje základní pojmy jako je hra, digitální média, počítačová hra a výuková počítačová hra a představuje hlavní aspekty počítačových her. Také se zaměřuje na přínosy počítačových her ve výuce, ale upozorňuje i na možná úskalí hraní počítačových her a jejich vliv na zdraví a vývoj mladého jedince. Dále popisuje herní žánry, do kterých spadají nejznámější a nejhranější počítačové hry s historickou tématikou, a představuje hru Attentat 1942. V další části práce zkoumá, zda a jaký mají počítačové hry s historickou tématikou vliv na zájem o současné dějiny pomocí empirického výzkumu na základě dotazníkového šetření u 150 respondentů ve věku 15-30 let. Výsledky ukazují, že hraní počítačových her s historickou tématikou má vliv na zájem mladých lidí o současné i obecné dějiny a tento vliv je kladný. Dále výsledky ukazují, že nejoblíbenějšími herními žánry pro hry s historickou tématikou jsou strategie, RPG (hry na hrdiny) a akční hry, a že hráči si v těchto hrách nejvíce všímají příběhu, hratelnosti a grafického zpracování. Z výsledků také vyplývá, že většina respondentů (98,7 %) se domnívá, že hraní počítačových her s historickou tématikou může pomoci studentům s osvojením...
|
|
| |
|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
|
| |
host ::
RSS.